Jak přežít odjezd ze školy v přírodě

Datum: 2. 5. 2022

Ingredience:

třída dětí řádně natěšených domů
odpovídající množství kufrů, tašek, nebo jiných zavazadel
vlastní zavazadla již sbalená
hodně empatie
kyblík humoru
barel pochopení
prostor
přesně označené místo vhodné k odložení zavazadla

Nejprve se smiřte s tím, že k tomu už opravdu musí dojít. Ano, týden utekl a je skutečně nutné, aby vše vybalené bylo opět zabalené. Každé dítě by mělo přivézt obsah svého zavazadla v přibližně podobném stavu, jak si ho odvezlo. U většiny mladších věkových skupin je to na vás, učitelích a vychovatelích. Jen starší děti už na vás vrhnou pohled říkající: Nelez mi do toho!

První věc je prostor. Skutečně ho musíte mít dostatek. Ale ve stanu, kde jsou dva obyvatelé, v chatce, kde jsou čtyři, a v bungalovu, kde je jich je šest a více na pokoji, je to často velmi, velmi obtížné. Snažte se tedy kolem zavazadla zachovat prázdný prostor alespoň třiceticentimetrový. Každé dítě by mělo mít na vnitřním víku kufru nalepený seznam věcí (dle požadavků organizátora akce). Buď má (5%), nebo nemá (95% - Pani učitelko, máma zapomněla… Pani učitelko, vono se to nějak strhlo a ztratilo… Pani učitelko, já ho měl, ale Kamil mi ho vzal… atd.). V prvním případě jste za vodou, stačí kontrola, zapnout a poslat s majitelem na místo určené. V opačném to dá zabrat.

„Je to tvoje ponožka?“

„Ne, to není moje…“

„A čí je teda, když ji máš ve svý skříňce?“

„No to nevim…“

„Podívej se pořádně.“

„No, možná…“

„Vždyť ta druhá v kufru je stejná…“

„A jó…“

Ponožek má mít každý nejméně sedm párů. A to nemluvím o spoustě dalšího oblečení.

Konečně zabaleno. Balitel zpocen, zchvácen, občas vytočen, někdy i zraněn. Balenec vysmátý, odpočinutý, často otrávený, že je obtěžován. Zavazadlo sbaleno, pokořeně stojí v koutě a čeká, jestli bude odvezeno na stanoviště č.1, 2, či 3.

Další události lze zaznamenat asi takto: