Dub letní, česky též křemelák

Quercus robur

Je mohutný listnatý strom. Dorůstá do výšky 30 až 40 m. Koruna je mohutná, nepravidelná a mohutně rozložitá, protáhlá směrem nahoru. Borka tmavošedá, hrubě rozpukaná. Listy obvejčité, nepravidelně mělce laločnaté, na bázi srdčitě ouškaté. Občas trpí padlím.

Dub letní kvete v dubnu až květnu. Květy jsou jednopohlavné jehnědy. Samčí květy jsou žlutavé, převislé, samičí jehnědy rostou v úžlabí listů na letošních výhonech. Plodem jsou podlouhlé, válcovité nažky – žaludy a jsou jednou čtvrtinou až třetinou skryty v číšce. Rostou po 1 až 3 na stopce. Stopka je 3–7 cm dlouhá.

Dub letní dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Lépe snáší střídání podnebí než dub zimní.

Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a v některých lokalitách severní Afriky. Roste od nížin do podhůří, kde může vytvářet doubravy, nebo růst jako solitéra. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve. Dub letní roste velmi pomalu, zralého věku dosahuje ve100 letech, zato je ale dlouhověký, může se dožít i 2000 let. Za nejstarší žijící dub České republiky je považovaný Žižkův dub v Náměšti, jehož věk dendrochronologická metoda určila na více než 1000 let. S obvodem kmene 1010 cm je zároveň i našim nejmohutnějším žijícím dubem letním. Z odumřelých stromů ho o 30 cm překonává Goethův dub, který stojí v Krásném Dvoře. Maximální zaznamenané výšky v Čechách – 57 metrů – dosáhl dub u Mostu poražený roku 1905. Tato výška je ale značně netypická, obvyklé je rozpětí 30-35 metrů.

Kůra dubu letního se využívá k léčení různých kožních onemocnění a vyrážek. Nejúčinnější je čerstvá kůra mladých stromů.

Dřevo dubu letního je tvrdé, pevné, těžké a vyznačuje se vysokou trvanlivostí. Z původních dřevin nejlépe snáší změny vlhkosti a vlivy počasí, při dlouhodobém ponoření pod vodou zkamení, je odolné vůči škůdcům. Používá se k výrobě konstrukcí, obkladů, parket, panelů, sudů), pražců, v námořním průmyslu a v dřívějších dobách i k výrobě hamrů, mlýnských kol, pilotů a trvanlivého nábytku. Dub někdy bývá označován jako naše nejtvrdší dřevo, ale jde o omyl. Dub je sice tvrdý a vyniká trvanlivostí, ale nejtvrdší dřevo z domácích stromů poskytuje habr. Dub je možné použít jako palivo, ve srovnání s bukem má výhřevnost 70% (to znamená srovnatelnou se smrkem). Dřevo by ale mělo nejprve dva roky nechat ležet pod širým nebem, aby ho déšť zbavil tříslovin, teprve poté 1-2 roky dát prosychat.

Dendrologická stezka