Bobkovišeň lékařská - Prunus laurocerasus

Stále zelený druh slivoně je rozšířený v oblastech okolo Černého moře, v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě od Albánie a Bulharska a  Turecka. Podle údajů ČZU je správným českým názvem vavřínovec lékařský.

Tento stálezelený keř či středně vysoký strom běžně dorůstá výšky 5–15 metrů, výjimečně až 18 m. Kmen má průměr až 60 cm. Listy jsou tmavě zelené, kožovité, lesklé, dlouhé 10–25 cm a 4–10 centimetrů široké, s jemně zoubkovaným okrajem. Rozemnuté listy mohou vonět po drcených mandlích. Kvete na jaře, poupata se otevírají počátkem léta. Sladce vonící květy jsou uspořádané do vztyčených hroznů obsahujících 30–40 květů o průměru 1 cm s pěti krémově bílými okvětními lístky a četnými nažloutlými tyčinkami. Plodem je třešnička o velikosti 1–2 cm, na začátku podzimu černající. Preferuje propustné živné půdy, ale snese i jílovité, kyselé i zásadité půdy.                                                                                                                           

Bobkovišeň lékařská je rozšířená okrasná rostlina pěstovaná v zahradách a parcích mírného podnebního pásu. Je známo na čtyřicet kultivarů pěstovaných jako keře. Velmi dobře snáší řez a zmlazení. Je vhodná jako podrost, je možné ji použít do stálezelených kompozic pro zimní olistění. Všechny části rostliny jsou jedovaté. Zejména semena a listy obsahují kyanogenní glykosid amygdalin, který se v zažívacím traktu rozkládá na jedovatý kyanovodík. Otrava probíhá zvolna vzhledem k pomalému uvolňování kyanovodíku. Při rozpoznání příznaků existují vhodné protijedy jako manganistan draselný.