Trnovník akát

Robinia pseudo-acacia L.

Strom dorůstá do výšky 25 až 30 m a tloušťky do 100 cm, s kmenem často křivým a s košatou až deštníkovitou korunou. V mládí hladká, hnědá kůra se záhy mění v slabě rozpukanou, ve stáří hrubě síťovitě rozbrázděnou borku. Letorosty jsou olivově zelené, později červenohnědé, lesklé, okrouhle pětihranné, starší větve tmavohnědé. Střídavé pupeny vyrůstají v úžlabí dvou ostnů a jsou skryté v listovém polštářku. Na některých letorostech ostny chybějí. Střídavě postavené listy jsou lichozpeřené, složené z 9 až 19 krátce řapíkatých, eliptických, na konci zaokrouhlených lysých, světle zelených, na rubu šedozelených lístků. U řapíku mají niťovitý palístek.

Kvete v červnu. Oboupohlavné květy rostou v hustých převislých hroznech. Mají pětizubý kalich a korunu složenou z pěti bílých motýlovitých lístků s ohrnutou pavézou. Květ má 10 tyčinek a pestík se svrchním semeníkem. Plody jsou ploché lusky, až 12 cm dlouhé a 1 cm široké, světle hnědé. Obsahují více hnědých, lesklých semen ledvinovitého tvaru. Dozrávají v říjnu a v listopadu.

 Akát má na kořenech symbiotické hlízkové nitrogenní bakterie, které poutají vzdušný dusík a přeměňují ho na organické látky, které jsou přijatelné pro rostliny. Z tohoto důvodu dokáže osídlit i na živiny velmi chudé půdy. Na stanovišti se akát šíří kořenovými výmladky, omezuje růst ostatních rostlinných druhů a jeho odstraňování je velmi náročné. Vytlačil původní, mnohdy velmi cennou vegetaci.

Trnovník je domovem ve východní části USA. Byl dovezen jako medonosný strom a pro jeho hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Med z akátu má velmi světlou barvu. Trnovník obsahuje toxické látky.  Vylučují je do půdy kořeny. V jeho sousedství se nedaří žádné jiné přirozeně u nás rostoucí rostlině ani dřevině s výjimkou bezu černého.

 Jeho velmi houževnaté dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo do krbů a udíren.

Dendrologická stezka