První den aneb Den loučení, deště a tance ...

Datum: 29. 4. 2019

Tak jsme šťastně zamávali rodičům a vyjeli ...

My učitelky šťastně proto, že se nám dostavily děti všechny, že nám rodiče odevzdali potvrzení, kartičky a jiné důležité dokumenty se správnými razítky a daty a že jsme před školním plotem nenechaly žádná zavazadla, a to ani vlastní.

Rodiče šťastni proto, že své miláčky posílají do kraje čistého vzduchu, kde jim, miláčkům, bude jím posílen organismus, zčervenají tváře, posílí se svaly i vztahy, a zároveň proto, že odevzdali, oni, rodiče, všechna potvrzení, kartičky a jiné důležité dokumenty se správnými razítky a daty a že jim u nohou nezůstaly žádné batůžky… no a taky proto, že ten týden volnosti není vůbec k zahození.

No a šťastně se cítili i řidiči, kterým byly kartičky, potvrzení a jiné důležité dokumenty se správnými razítky a daty úplně ukradené, ale zato se jim do všech úložných prostor všech tří autobusů podařily narvat všechny kufry, batohy a batůžky a před školou zůstaly fakt jen rodiče ...

Kolem autobusu se shromáždily všechny mraky a mlhy, které do té doby poletovaly okolo „dé jedničky“, pronásledované šňůrami vody, vody a vody… Při příjezdu do Kletečné už to sice byly jen šňůrky, ale přesto jsme výlet na přehradu zrušili a ven na procházku do okolí jsme vyrazili až po změně šňůrek v pár kapek… a hlavně po obědě. Ano, po dobrém obědě. Vzkaz domů: vaří dobře.

A večer diskotéka… stejně jako dávní šamani, i my jsme se rozhodli, že déšť odpudíme tancem. To nezní moc dobře, takže spíš že tancem přivoláme sluníčko. Jestli to vyšlo, uvidíme zítra, ale v každém případě jsme pro to udělali maximum, jak uvidíte na fotkách ve fotogalerii.

Tak zítra zase na shledanou, teď už je po večerce, tak dobrou noc.