Višeň turecká - mahalebka

Prunus mahaleb

Známá též jako třešeň mahalebka, je opadavý strom nebo větší keř z čeledi růžovitých, dorůstá do výšky 2–10 m, výjimečně až 12 m, s průměrem kmene až 40 cm. Koruna je často nepravidelného tvaru, s křivolakým kmenem. Do středního věku má hnědou hladkou kůru, ve stáří černohnědou, podélně rozpukanou borku. Pupeny jsou střídavé, drobné, krátce kuželovité. Listy jsou střídavě postavené, vejčité, pilovité, lesklé.

V dubnu až květnu vykvétá bílými, pětičetnými, oboupohlavnými květy sestavenými v širokých, chocholících, mají hořce mandlovou vůni. Plodem jsou drobné, asi 1 cm veliké, tmavě zbarvené peckovice, které jsou trpké. Listy jsou široce vejčité až okrouhlé, na okrajích jemně pilovité, lesklé.

 Jako světlomilná dřevina snášející dobře sucho se vyskytuje především v teplých lesostepních společenstvech a teplomilných doubravách, na vysýchavých, kamenitých, především vápencových podkladech. Na pěstování není náročná.

Původní areál rozšíření byl ve Španělsku, v jižní Evropě, na jihozápadní Ukrajině až ve střední Asii; v ČR roste především v teplých oblastech okolo Prahy a na jižní a střední Moravě.

Pěstuje se pro koření, které se získává ze semen uvnitř třešňové pecky. Semena výrazně voní a chutnají podobně jako hořké mandle. Někdy bývá využívána jako podnož pro ušlechtilé ovocné odrůdy.

Jako poměrně nenáročná dřevina odolná vůči exhalacím má využití jako okrasný strom v městské zástavbě a parcích. Tvrdé a těžké dřevo mahalebky se využívá v řezbářství.

Dendrologická stezka