Smrk stříbrný - pichlavý

Picea pungens

Strom dorůstá do výšky 30 až 40 m a tloušťky do 120cm. Má v mládí kuželovitou korunu jakoby strnulého charakteru. Kůra je v mládí šedohnědá a ve stáří se mění v šedohnědou, podélně mělce rozbrázděnou šupinatou borku. Výhony jsou silné, lysé, rezavě hnědé a zpočátku ojíněné. Pupeny jsou většinou žlutohnědé a mají volně přiléhající šupiny; horní šupiny bývají zpět ohnuté a pichlavě špičaté. Jsou matně zelené, modrozelené nebo stříbřitě šedé; od větviček všestranně odstávají.

Šišky jsou válcovité, po dozrání světle hnědé. Plodní šupiny jsou tenké, vlnité, zprohýbané, na konci nepravidelně zubaté. Šišky dozrávají v září a semena z nich vylétávají koncem podzimu jsou hnědá. Semenáčky mají nejčastěji 5 děložních lístků v přeslenu.

Smrk pichlavý je původem ze Severní Ameriky, kde roste v nadmořských výškách 1 500m až 3 000 m v údolích potoků a řek. Do Evropy by přivezen roku 1862. Raší později než smrk ztepilý. Pomaleji roste a je odolný mrazům. Celkem dobře snáší imise znečištěného ovzduší a netrpí tolik okusem zvěře. Vytváří mnoho okrasných forem s různě zbarveným jehličím. Je proto velmi oblíbenou parkovou dřevinou, kterou je možno s úspěchem vysazovat i v průmyslových oblastech. Poměrně snadno se rozmnožuje řízky, kterými se rozšiřují především ozdobné kulturní odrůdy.

Dendrologická stezka