Šeřík obecný

Syringa vulgaris L.

Šeřík obecný je opadavý keř nebo menší strom, který může dorůstat výšky šesti až sedmi metrů. Při takové výšce pak může průměr kmene dosáhnout až 20 cm.] Běžně pak bývá jeho tloušťka mezi deseti a dvaceti centimetry. Jako stromek se vyskytuje šeřík řidčeji než jako keř, aby dosáhl totiž stromového vzrůstu, musí být cíleně pěstován. Jako strom pak může dorůstat výšky až sedmi metrů. Šeřík je typický velmi rozsáhlými kořenovými systémy. Koruna keře je metlovitá. Povrch šeříku tvoří drsná hnědá až hnědošedá podélně vláknitá borka, která je na mladších stromcích hladká a na již starších je podélně mělce popraskaná a odlupující se. Mladé metlovité větévky jsou sytě zelené, ke stáří šednou

Pupeny rostliny jsou stejně jako listy uspořádány na větvích vstřícně. Pupeny na konci větve jsou pak v páru. Tvarem jsou vejčité a nestejně velké. Všechny pak jsou kryty nahnědlými šupinami.

Květy trubkovitého tvaru jsou charakteristické svojí příjemnou vůní. Květ má dvě tyčinky a svrchní semeník se dvěma bliznami. Kalich, dlouhý asi 2 milimetry a nepravidelně zoubkovaný. Korunní trubka je dlouhá 10 až 15 milimetrů. Barva se liší podle odrůd šeříků od bílé až po červenofialovou. Květenstvím šeříku jsou hroznovité laty, které bývají dlouhé mezi 8 a 18 centimetry. U šeříku se laty vyvíjejí z horních bočních pupenů na koncích větévek z předešlé sezóny. Vrcholový pupen při vývoji květenství odpadává. Květy na květenství jsou čtyřčetné. Šeřík kvete v květnu.

Listy šeříku mají na rubu barvu o něco světlejší než sytě zelený líc. Listy jsou vstřícné. Na povrchu jsou lysé. Tvarem jsou pak vejčité až srdčité, na konci lehce protáhlé do špičky. Čepel listu je dlouhá 5 až 12 centimetrů. Šířkou pak list dosahuje čtyř až devíti centimetrů Řapík listu je dlouhý 2 až 4 centimetry.

Plodem šeříku je asi 10 milimetr dlouhá tobolka, která puká dvěma chlopněmi. V plodu jsou dvě pouzdra, v každém pouzdru je ploché semeno lemované blanitým křídlem. Dozrávání plodů probíhá v září a říjnu.

 Původem pochází z jihovýchodní Evropy a poloostrova Malá Asie. Šeřík obecný byl do  evropských zahrad přivezen z Osmanské říše. Není tedy v Česku původním druhem, často však bývá volně vysazován a v teplejších oblastech zplaněl i mimo areál původního výskytu. Plod, kůra, listy a kořeny šeříku obsahují látku, která při styku s lidskou pokožkou může působit dráždivě a vyvolat alergickou reakci.

 Dřevo je velmi tvrdé a jemné, narůžovělé, místy až tmavě fialové. Je použitelné na drobné nábytkářské práce, výrobu hraček a rukojetí k holím. Šeříkový olej se podobně jako květy šeříku vyznačuje velkou aromatičností, proto bývá využíván v kosmetickém průmyslu k výrobě voňavek.

Dendrologická stezka