Ruj vlasatá
Cotinus coggygria syn. Rhus cotinus
![Ruj vlasatá - říjen [nové okno]](/images/arboretum/29/ruj.jpg)
také někdy nazývaná škumpa vlasatá, je pomalu rostoucí, rozložitý hustý keř dosahující výšky kolem 3 m (maximálně 5 m). Letorosty jsou lysé, listy sivě ojíněné, střídavé, vejčité, celokrajné, dlouze řapíkaté, až 8 cm dlouhé, na podzim načervenale až oranžově vybarvené.
Květy jsou drobné, pětičetné, uspořádané v dekorativních, přímých a bohatě větvených latách, dlouhých 15 až 29 cm. Kvete v květnu až červenci. Kalich a koruna jsou žlutavě zelené. Omezený počet květů dozraje v plody. Jsou to malé suché, tmavě hnědé peckovice s vytrvalým kalichem, zbylé stopky se prodlouží a pokryjí dlouhými načervenalými chlupy, které jsou velmi dekorativním létacím zařízením celého plodenství. V této době (září až říjen) je ruj nejkrásnější. Ruj vlasatá je jedovatá a citlivým jedincům může způsobit podráždění pokožky.
Původní rozšíření v jižní Evropě – Středozemí až po Balkán, Maďarsko, Ukrajina, Krym, Kavkaz. Severní hranice areálu zasahuje až na Slovensko. V Asii je rozšířena až do střední Číny.
Nejvíce ruji vlasaté vyhovuje teplá výslunná poloha (čím slunnější stanoviště, tím lepší růst a krásnější podzimní, u červenolistých kultivarů celoroční vybarvení). Ale snesou i polostín. Dobře rostou v průměrné zahradní půdě, dávají však přednost suššímu na vápník bohatšímu stanovišti. V krutých zimách na nechráněném stanovišti mohou namrznout, dobře však obrůstají.
Svým zvláštním olistěním, celkovým habitem, květenstvím i plodenstvím jsou poměrně odlišné a příliš se nehodí ke kombinaci s jinými rostlinami. Jsou vyloženými solitérami (v pozdějším věku potřebují větší, několikametrové plochy). Červenolisté kultivary rostou pomaleji a jsou velmi významnými solitérami, pokud jsou pravidelně seřezávány, lze je použít i do menších výsadeb, kde mohou být výraznou dominantou. V krajinářských úpravách se ruj doporučuje vysazovat do 350 m n. m.
Množí se výsevem stratifikovaného osiva na jaře do studeného pařeniště, kořenovými řízky (sázejí se na podzim do truhlíků a skleníků - hlavně červenolisté kultivary) nebo i řízkováním za použití stimulátoru. Množení řízkováním je obtížné, často se používá roubování kultivarů.
Listy jsou bohaté na třísloviny, proto bývá ruj vlasatá někdy pěstována na plantážích. Ruj je s oblibou pěstována v parcích a zahradách. Dřevo se někdy využívá v řezbářství (intarzie), např. při výrobě obrazových rámů. Využívá se do větrolamů, jako pokryvná a okrasná dřevina, také pro výrobu tříslovin z listů.
