Pustoryl věncový

Philadelphus coronarius

Je vzpřímený opadavý keř, dorůstající výšky 2 až 4 metry. Větve jsou vzpřímené, široce vystoupavé. Letorosty jsou žlutavě hnědé, lysé nebo roztroušeně chlupaté, starší větve jsou tmavě hnědé s odlupující borkou. Listy jsou vejčité, až široce vejčité, 4 až 10 cm dlouhé, 2 až 4,5 cm široké, na bázi široce klínovité, na vrcholu dlouze zašpičatělé. Na okraji jsou zubaté se 6 až 11 zuby na každé straně, v dolní třetině čepele téměř celokrajné. Žilnatina je od báze trojžilná. Na líci jsou lysé, na rubu chlupaté pouze na hlavních žilkách a s chomáčky chlupů v paždí žilek.

Květy jsou nažloutle bílé, silně vonné, 2,5 až 3,5 cm široké, uspořádané po 5 až 9 v hroznech. Stopky květů jsou lysé nebo pýřité. Kalich je lysý. Korunní lístky jsou na vrcholu zaokrouhlené. Češule je lysá, pouze s nemnohými chlupy na bázi. Vyčnívají čtyři čnělky pestíků. Tyčinek je asi 25. Kvete v červnu až červenci. Plody tobolky jsou kulovité, čtyřpouzdré, 6 až 8 mm dlouhé. Pukají čtyřmi chlopněmi a mají četná drobná semena. Dozrávají v říjnu. Semenáček má obvykle okrouhle vejčité, kratičce řapíkaté děložní lístky. Další listy jsou zřetelně pilovité.

Druh roste přirozeně v jižní Evropě a Kavkaze. Vymezení oblasti původu není vzhledem k dlouhé historii pěstování známo. Jako pravděpodobná oblast původu je obvykle uváděna oblast od Itálie přes Balkánský poloostrov po Kavkaz. Již v 16. století rostl v oblasti Španělska, Maďarska a Rakouska s dovětkem, že divoké populace nejsou známy. Vlivem hojného pěstování se rozšířil i do jiných oblastí a často roste planě i v České republice, kde roste zejména v křovinách na narušených místech, v lesících.

V České republice je pustoryl věncový nejčastěji označován triviálním názvem český či nepravý jasmín nebo prostě jasmín. Druhové jméno coronarius (věncový) znamená používaný ve věncích.

Dendrologická stezka