Jinan dvoulaločný
Ginkgo biloba L.
Strom dorůstá výšky 35 až 40 m a tloušťky až 3m, s kuželovitou až rozložitou korunou. Hladká šedá kůra se záhy mění v hnědošedou, hluboce rozpukanou borku. Výhony (letorosty) jsou leskle hnědé, se střídavými pupeny a jizvami po opadlých listech. Pupeny jsou kuželovité, světle hnědé, koncové větší, než postranní. Listy jsou střídavé, na zkrácených výhonech ve svazečcích; jsou kožovité, většinou dvoulaločné a dlouze řapíkaté, světle zelené, před opadáním zažloutlé.
Kvete koncem května. Je to dvoudomá dřevina. Květy vyrůstají v úžlabí listů; samčí na tříletých zkrácených výhonech ve volných jehnědách, samičí s delšími stopkami a se zárodky plodních šupin na prodloužených výhonech. Plod se podobá žlutozelené peckovici, která visí na dlouhé stopce. Plody opadávají nedozrálé koncem září a vývoj zárodku v nich probíhá ještě asi dva až tři měsíce po opadu.
Původ stromu je sporný. Jeho domovem je pravděpodobně Čína. Všechna dnešní porosty jsou kulturní; planě rostoucí populace této dřeviny nebyly zjištěny. Vyznavači některých náboženství v Asii od nepaměti jinan vysazují k chrámům jako posvátný strom. Již staří Číňané jej používali ve své medicíně k lepšímu prokrvování těla a hlavně nervové tkáně. I dnes se ho k tomuto účelu ve farmacii používá. Do Evropy byl dovezen kolem roku 1730. Je slunnou dřevinou, snáší i velmi tuhé zimy. Daří se mu na hlubokých, středně vlhkých a úrodných půdách. V mládí roste pomalu. Je velmi hodnotnou parkovou dřevinou, která se v současné době často do parků vysazuje. Vysazují se zpravidla jednotlivé stromy se samčími květy, protože po opadu ze stromu dozrávající plody nepříjemně páchnou.
