Jeřáb ptačí - obecný

Sorbus aucuparia

Strom dorůstá do výšky 15 až 20 m a tloušťky kmene do 50 cm. Koruna je většinou řídká. Šedá kůra se ve stáří mění v červenavě šedohnědou borku. Střídavé pupeny jsou dlouze kuželovité. Terminální pupeny jsou mnohem větší než postranní. Listy jsou lichozpeřené složené z 9 až 17 podlouhle eliptických lístků. Jeřáb ptačí se často plete s jasanem ztepilým, protože má podobný vzhled listů. U jeřábu jsou jednotlivé laloky listů jen o málo menší a na opticky poněkud delším stonku trochu blíže u sebe.

Kvete koncem května a v červnu. Oboupohlavné květy jsou žlutavě bílé a jsou v bohatých chocholičnatých latách. Plody jsou kulovité malvice, v době zralosti šarlatově červené. Dozrávají v září.

Jeřáb ptačí je rozšířen po v celé Evropě a zasahuje hluboko na Sibiř. Ve střední Evropě a u nás roste od nížin až do nadmořských výšek 1 300 až 1 600 m. Mrazu je odolný, na vlhkost a půdu nenáročný.

 Rychle roste, dřevo je lesklé, málo trvanlivé. Nedožívá se většího stáří. Plody jsou významnou potravou ptáků. Starají se o jeho rozšíření (trusem). Je dekorativním stromem.

Plody jeřábu jsou považovány za pikantní koření vhodné k přípravě sirupů, kompotů, vína, dochucování hovězí či zvěřinové pečeně a omáček.  Květy jeřábu se užívají ke koupelím končetin při některých ekzémech (např. mírná forma atopického ekzému), v ženském lékařství jich lze použít při nedostatku ženských pohlavních hormonů. POZOR: Konzumace čerstvých jeřabin může přivodit lehčí otravu (nevolnost, bolesti hlavy).

Dendrologická stezka